SCOTT, Gery (1923 – 2005)
Zůstal jsem v údivu stát na chodníku před prodejnou Supraphonu, odkud se z amplionu ozvalo dvakrát za sebou: Day O! Ženský hlas, k němuž se po chvíli přidal orchestr. Psal se rok 1957
spisovatel
Zůstal jsem v údivu stát na chodníku před prodejnou Supraphonu, odkud se z amplionu ozvalo dvakrát za sebou: Day O! Ženský hlas, k němuž se po chvíli přidal orchestr. Psal se rok 1957
Před Nostalgickou myš přijel avizovaného dne nákladní vůz a největší v Šemanovicích vystavené semaforské exponáty (opona z „Fausta“ a mapa Evropy z polistopadového představení) se chystaly na cestu do Prahy.
Týdeník Rytmus života vychází každé pondělí, toto číslo (26) vyšlo 24. června 2019. Pod titulkem „Utajené maličkost odhaluje Ondřej Suchý“ vyšel článek „Co dělá rockový Král?“ k němuž mi podklady poslal z Floridy světoznámý zpěvák, skladatel a kytarista Ivan Král, který si zároveň zavzpomínal na své návštěvy u nás v Šemanovicích u Kokořína. Ve stejném čísle vyšel také … Číst dál
Semafor za dobu jeho existence navštívilo mnoho významných ruských divadelníků – Mark Zacharov, Miron Lukaveckij, Arkadij Rajkin a také například Georgij Pavlovič Ansimov, sovětský operní a operetní režisér, který byl od roku 1964 umělecký vedoucí a režisér Moskevské divadelní operety.
V roce 1989 jsme u nás nějaký čas mohli sledovat program ruské televize. Tehdy jsem viděl televizní seriál Dvanáct křesel, v němž jsem konečně mohl plně docenit komediální herectví Andreje Mironova.
Tak jsem se dočetl na internetu, že k největším hvězdám 32. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj 2007 bude patřit houslista Gidon Kremer, který s orchestrem Kremerata Baltika uvede díla P. I. Čajkovského a D. Šostakoviče.
Kdykoliv jsem se dostal v sedmdesátých a osmdesátých letech do Moskvy, ve většině případů směřovala má cesta nakonec do Jerevanu. Tam jsem měl životního kamaráda bohemistu a spisovatele Hovika Harutjunjana, tam bylo nejvíc přátel mého dalšího drahého kamaráda, tehdy již nežijícího klauna a mima Leonida Jangibarova.
Českým filmovým divákům se představila ve filmu Varšavská siréna na MFF v Karlových Varech v roce 1956. Tehdy také poprvé navštívila Československo. Bylo mně jedenáct, sbíral jsem na festivalu autogramy a ona se mi moc líbila. Jednou jsem si řekl o autogram, podruhé také, potřetí už i o adresu. Smála se a napsala mi ji. … Číst dál
21. prosince 2014 citovaly jedny noviny to, co jsem napsal na svém facebookovém profilu: „Právě před chvílí jsem se dozvěděl, že dneska zemřel náhle ve Švýcarsku zpěvák, jemuž jsem zrovna v těchto dnech dopsal dopis, kterým jsem chtěl navázat na naše rozhovory z let 1966-67. Už si ten můj dopis nepřečte. Z jeho náhlého odchodu … Číst dál
Těch dopisů, které nikdy nevyhodím, se mi během života nashromáždilo tolik, že jsem si dlouho lámal hlavu otázkou, který z nich mám vybrat a podělit se s vámi o jeho obsah.