spisovatel
admin 
Začátkem 50. let byla u nás jazzová hudba v nemilosti. Velké orchestry zanikaly, repertoár měnily na tzv. hudbu estrádní a „náladovou“ jak se též říkalo. Populární orchestr Karla Vlacha našel dočasné útočiště u státních cirkusů a varieté.
Když jsem se poprvé setkal s drastickou komikou Jima Carreyho, přiznám se, že jsem jí byl trochu zaskočen a trvalo mi chvíli, než jsem si na ni zvykl. Pak jsem uviděl film Miloše Formana Muž na Měsíci ve kterém hrál Carrey hlavní roli.
„Divadelník, hudebník, básník, spisovatel, grafik, sběratel. Jedna z klíčových osobností tuzemské kulturní scény posledních šesti desítek let se v dokumentu Olgy Sommerové představuje v rozličných podobách: v helmě, v čapce i klobouku, v pokleku na scéně i jako průvodce svým soukromím.“ To byl Jiří Suchý o jehož životní cestě, mnohdy nelehké, natočila film Olga Sommerová.
Mám rád filmy Woodyho Allena i jeho samotného jako spisovatele a konečně i jako hudebníka – jeho koncert v Praze v roce 2008 jsem si nenechal ujít.
Zůstal jsem v údivu stát na chodníku před prodejnou Supraphonu, odkud se z amplionu ozvalo dvakrát za sebou: Day O! Ženský hlas, k němuž se po chvíli přidal orchestr. Psal se rok 1957
Před Nostalgickou myš přijel avizovaného dne nákladní vůz a největší v Šemanovicích vystavené semaforské exponáty (opona z „Fausta“ a mapa Evropy z polistopadového představení) se chystaly na cestu do Prahy.
Týdeník Rytmus života vychází každé pondělí, toto číslo (26) vyšlo 24. června 2019. Pod titulkem „Utajené maličkost odhaluje Ondřej Suchý“ vyšel článek „Co dělá rockový Král?“ k němuž mi podklady poslal z Floridy světoznámý zpěvák, skladatel a kytarista Ivan Král, který si zároveň zavzpomínal na své návštěvy u nás v Šemanovicích u Kokořína. Ve stejném čísle vyšel také … Číst dál
Semafor za dobu jeho existence navštívilo mnoho významných ruských divadelníků – Mark Zacharov, Miron Lukaveckij, Arkadij Rajkin a také například Georgij Pavlovič Ansimov, sovětský operní a operetní režisér, který byl od roku 1964 umělecký vedoucí a režisér Moskevské divadelní operety.
V roce 1989 jsme u nás nějaký čas mohli sledovat program ruské televize. Tehdy jsem viděl televizní seriál Dvanáct křesel, v němž jsem konečně mohl plně docenit komediální herectví Andreje Mironova.
Tak jsem se dočetl na internetu, že k největším hvězdám 32. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj 2007 bude patřit houslista Gidon Kremer, který s orchestrem Kremerata Baltika uvede díla P. I. Čajkovského a D. Šostakoviče.