ARMÉNIE A MY

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Jiri-a-Ondrej-na-snimku-Ireny-Zlamalove.-777x768.jpg.
Jiří a Ondřej na snímku Ireny Zlámalové

Hlásí se vám bratři Suší!

Věnujte pozornost následujícímu seriálu, který si bere za úkol týden co týden vás seznamovat s velkou kulturou malé země Arménie! Nejprve pár aktuálních vět na úvod:

Proč právě Arménie?

Protože právě v tuto dobu je třeba si připomínat, co se kolem této země, čelící nové genocidě, děje. Měly by nás burcovat titulky a úryvky některých, žel jen ojediněle zveřejňovaných článků: „Arménie leží mezi muslimskými státy Tureckem a Ázerbájdžánem a je již dlouho ohrožována svými většími a mocnějšími islámskými sousedy. Její křesťanské kořeny sahají až do starověku, Arménie tak patří k nejstarším křesťanským komunitám na světě.“ – „Drazí přátelé! Nenechávejte lidi bezmocné a beznadějné, stůjte jim po boku, pomozte jim dostat se z této situace, protože nyní nikdo z nás zaručeně nepřežije bez takových katastrof…“ „Čeští Arméni se bojí prohry v Karabachu. Zklamala je reakce Evropy i Česka.“ – „Svět na nás zapomněl, tvrdí arménští uprchlíci. Jsou to už dva měsíce, co odešli ze svých domovů.“ -– „Práce bude dlouhodobá, většina lidí utrpěla trauma.“ – „Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout…“

Zprávy, které přináší nadace ČLOVĚK V TÍSNI: „Od invaze do Náhorního Karabachu uběhlo už několik týdnů. Více než sto tisíc lidí už muselo opustit své domovy a můžeme očekávat, že se k nim další ještě přidají. V Arménii působíme dlouhodobě a nákup první humanitární pomoci byl možný i díky vám a využití jednoho milionu korun z fondu Klubu přátel Člověka v tísni.

V prvních dnech krize jsme pomohli arménským úřadům zajistit nezbytné základní vybavení, a pomáhali s registrací nově příchozích. S pomocí partnerů zajišťujeme potřebné hygienické balíčky, přikrývky, kuchyňské vybavení anebo hotová jídla. V nejbližších týdnech plánujeme vytvořit vhodné zázemí pro děti nebo pomoc s opravami domů. Chcete pomáhat s námi? Na pomoc lidem prchajícím z Náhorního Karabachu jsme vyhlásili sbírku SOS Arménie. https://www.clovekvtisni.cz/vyhlasujeme-sbirku-sos

Děkujeme!“ (Člověk v tísni vznikl v roce 1992 v okruhu válečných zpravodajů a novinářů, kteří se rozhodli pomáhat v oblastech konfliktů. Postupně se Člověk v tísni etabloval jako profesionální humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě.)

Co zajímavého se tu dočtete o nejslavnějších osobnostech arménské kultury?

Bude to velká galerie, v níž vás čekají i mnohá překvapení. Některá jména zveřejnil před časem poblicista, spisovatel a básník Tomáš Koloc, který se Arménii často věnuje (např. v Krajských listech). Z jednoho jeho článku vybírám pár zvučných jmen: „Francouzský zpěvák Aznavour, americký spisovatel Saroyan, zpěvák Tankian, zpěvačka Cher, ale i ruští Arméni, skladatel Chačaturjan, divadelník Vachtangov, písničkář a spisovatel Okudžava, mim Jengibarov, filmař Paradžanov…“ O nich (ale i o dalších osobnostech), se dozvíte víc také v příspěvcích některých našich umělců, napsaných přímo pro tuto rubriku.

Nezapomínejme na Arménii!

ONDŘEJ SUCHÝ, 12. 11. 2023

Je to divný svět, v němž se stává běžnou rutinou řešit politické problémy mezi státy pomocí tanků. Zažili jsme to my v roce 1968, před námi Budapešť, přihodilo se to Krymu a později i celé Ukrajině a prožívají to v současné době Arméni. A než jsme se stačili rozhlídnout, přepadly drony Izrael a ostatní státy vlastně čekají, kdy přijde řada na ně. (Případně na nás.) Byl jsem kdysi na návštěvě v Jerevanu, zažil jsem tam řadu příjemných příhod, bylo to vlídné město a žili v něm vlídní lidé. Myslím na ně v těchto dnech. Je to divný svět. Ale věřme, že strůjci násilí – říká se jim agresoři – skončí jinak, než si představovali. Já, dítě Protektorátu Čechy a Morava, o tom vím své.

JIŘÍ SUCHÝ, 8.10.2023

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Ararat.jpg.

Hora Ararat je nejvyšší horou Turecka i Arménské vysočiny. Leží poblíž turecko-arménsko-íránského trojmezí a až do první světové války patřil Arménům, pro které je stále národním symbolem.