Tři dny před Silvestrem roku 1956 měl v pražském kině Paříž premiéru západoněmecký film Luisa a Lotka natočený podle v té době už slavné knižní předlohy Ericha Kästnera. Příběh sester-dvojčat, jež byla v útlém dětství při rozvodu rodičů rozdělena, a tak o sobě vůbec nevěděly. Zcela náhodou se setkají na prázdninovém táboře, kde vymyslí rafinovaný plán, jak své rodiče dát opět dohromady – před návratem domů se „vymění“.
Film, podobně jako knížka, měly u nás tehdy značný úspěch a myslím, že z nás dvanáctiletých kluků bylo hodně do obou děvčátek zamilovaných.
Od roku 1950, kdy byl film natočen, uplyne příští rok už sice 70 let, mně ale zvědavost nedala, a tak jsem už před několika lety zkusil po osudu obou sester zapátrat. Byl jsem o to víc zvědavý, neboť jsem četl, že sestry žádné rozhovory nedávají a že každá žije se svojí rodinou v ústraní. O to větší jsem měl radost, když jsem zjistil, že obě herečky, Isa a Jutta Güntherovy, kterým je dnes už 81 let, si užívají zaslouženého odpočinku. Isa (představitelka Luisy) provdaná Wimmerová, žije v Kolíně nad Rýnem, Jutta (Lotka) provdaná Westerbarkey, bydlí v Mnichově.
A právě paní Juttě jsem měl příležitost položit pár otázek a popsat jí, jaký měl jejich film svého času v Československu u dětí úspěch. Svojí zvědavost jsem vložil do čtyřech následujících otázek:
1/ Jaký jste tehdy měly ohlas na onen film natočený podle známé knihy Ericha Kästnera?
2/ Stýkaly jste se s jejím autorem?
3/ Psaly Vám tenkrát také některé děti z bývalého Československa? Věděly jste o tom, že se u nás film Luisa a Lotka s úspěchem promítá?
4/ A navštívily jste v průběhu svého života někdy Československo?
Paní Jutta byla mile překvapená a odpověděla:
Vážený pane Suchý,
Mockrát Vám děkuji za Váš milý dopis z 8.listopadu 2014, který mě opravdu velmi potěšil. a ještě k tomu byl sepsán v perfektní němčině!
(Za tu němčinu dík nikoliv mně, ale překladatelce Lucii Spurné. Pozn.O.S.)
Jako první se vrátím k Vaší poslední otázce: Bohužel jsem ještě nikdy nebyla v České republice. Vaše země je prý velmi krásná, obzvláště Vaše hlavní město Praha – možná, že to ještě v tomto životě zvládnu.
A teď k Vašim dalším otázkám:
K otázce 1: Film Luisa a Lotka byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy spisovatele Ericha Kästnera a byl úspěšný u diváků na celém světě. Dokonce i v Japonsku se promítala dabovaná verze originálu. V Německu tento náš film získal prvni “Bundesfilmpreis” (Cenu německého filmu) po válce.
K otazce 2: S autorem knihy Erichem Kästnerem jsme se samozřejmě znaly!
To on si nás osobně – společně s režisérem Josephem Barkym – vybral ze 120 dvojčat.
K otazce 3: Nevěděly jsme, že se náš film v Československu dětem líbí; ani žádné dopisy od fanoušků jsme nedostaly.
(No, ono se tehdy v padesátých letech zrovna do Západního Německa moc nepsalo, víte?)
Isa a Juta pak hrály ještě v desítce dalších filmů – Juta navíc i hlavní roli ve švýcarském snímku Heidi, který měl rovněž u našich diváků úspěch. Jaký byl důvod, že se nakonec obě sestry ve svých 28 letech stáhly do ústraní (alespoň v žádném dalším filmu se už pak ani jedna z nich neobjevila), to jsem se nedozvěděl…
„Fotku z filmu Luisa a Lotka s věnováním Vám s radostí posílám, samozřejmě ji podepíše i moje sestra, pokud ji mnou podepsanou zašlete,“ těmi slovy končila svůj dopis paní Isa.
Jó, já tu fotku pošlu zase zpátky do Německa, ona se cestou někam zatoulá a mně se tím navždy ztratí jedna z hezkých vzpomínek na mé dětství!
Nic takového!
