Kapitola 6: Fotografie se slavným člověkem
Možná, že vás překvapilo, komu dnes dávám ve svém seriálku prostor. Legendární český cestovatel a spisovatel František Alexander Elstner (1902-1974)!
Elstner nejenže na svých cestách své reportáže sám filmoval (z jeho filmů, pokud jsem se doslechl, existuje dnes už jen malé torzo), ale byl vynikajícím vypravěčem. Poprvé jsem se s ním setkal v Kersku při natáčení dokumentu pro tehdejší televizní Vlaštovku. Na snímku se nad rozloženými materiály před natáčením nakláníme společně s kameramanem Františkem Němcem (87) který je v dnes nestorem televizních kameramanů, nositelem Ceny Asociace českých kameramanů a sdružení Dilia za celoživotní dílo.(Mimochodem – k jeho nejznámějším pracím patří Krkonošské pohádky nebo pohádka O princezně, která ráčkovala.)
Frank Elstner zcela zásadně ovlivnil můj způsob psaní a stal se navíc mým letitým kamarádem. Jeho knihu Věci z jednoho pokoje, která vyšla v roce 1966, jsem ve své knihovně zařadil hned na přední místo a tam ji mám dodnes. Důvod proč připomínám Franka i v Biografu v mé zvědavé paměti, dokládají přiložené fotografie.
Redakce Vysílání pro děti a mládež spolupracovala s F.A.Elstnerem velmi často – druhá fotografie je z natáčení seriálu Návraty F. E. Elstnera, z let 1969-70.
Z Elstnerovy spolupráce s českým filmem vzešla po revoluci 1946 komedie Pancho se žení, v níž hlavní roli hrál a také film režíroval tehdy ještě mladý Rudolf Hrušínský. Frank Elstner byl poradcem u tohoto filmu a napsal do něj i písňové texty. Ostatně těch písňových textů napsal jindy víc a málokdo také ví, že krátký čas prý působil jako tiskový referent v Divadle Vlasty Buriana.
V ukázce z knihy Věci z jednoho pokoje oceníte autorův poetický pohled na svět, ale vzápětí i krásnou sebeironii: Na své cestě v Hollywoodu se totiž setkal se slavným hercem a zpěvákem Bingem Crosbym!
F.A.Elstner: aneb TOČIL TAM PRÁVĚ BING CROSBY! DOBRÝ CHLAPEC!
Už se venku stmívá, protější domy půjdou za chvíli spát a skoro všude je klid.
Sedím v pokoji s okrově žlutými stěnami a modrým stropem a jdou ke mně vzpomínky. Je tu všecko tak jiné než tenkrát na barevných pouštích v jižní Arizoně, v údolích pod Andami, na Guinejském zálivu nebo na argentinských pampách. Ani by člověk nevěřil, že může najednou žít v Praze.
Rozhlížím se svou samotou, zmírněnou kočkou, malým psem a pouličními ptáky, kterým sypu na okno rýži. Ráno tam jsou vrabci, odpoledne divoké hrdličky a navečer holubi.
Na zdech a ve skříních čeká další společnost. Černošská maska z Parakú, tajemný meč z Hoggaru, kamínek ze Sahary, pravý mokasín, kovbojské sedlo s lasem, kus lávy z Popokatepetlu, vybledlý vějíř z Barcelony nebo brazilský talířek z motýlích křídel.
Sbíral jsem si celý život souveniry, vzpomínky na místa, kde jsem něco zvláštního prožil, na lidi, kteří byli při tom, a na různé radosti a nesnáze, jak už je svět přináší. Navečer mne to někdy bere do náruče, všechno se probouzí a blíží a věci z pokoje začnou vyprávět…
Znali jsme dobrého muže, měl značné společenské úspěchy, ale jednu vadu.
Chlubil se přátelstvím s vynikajícími lidmi. Tak jste třeba vyslovili jméno Erenburg nebo Steinbeck. „Ach Ilja! Starý dobrý Johnny! To jsem šel jednou v Paříži po Pláce du Théatre a najednou mne někdo zdraví… Nedali jinak, musel jsem s nimi do Café de la Régence, seděl tam Picasso…“
Zkrátka se divíte, že už dávno nežije mezi olympskými bohy a nedá obyčejným lidem pokoj!
Styku se slavnými lidmi se přitom na cestách nevyhnete. Najednou Remarque, zve vás na jablečný mošt, Oistrach na vodku, von Karaian na pivo, jako tuhle ve Vídni.
Toho dne v Kalifornii jsme měli štěstí! Po Hollywood bulváru šel Charlie Chaplin, poněkud zamyšlen. Nepoznal mě, tak jsme unikli. Horší to bylo v ateliérech PARAMOUNT PICTURES. Točil tam právě Bing Crosby! Dobrý chlapec! Šéf propagace jinak nedal, že se s ním musíme vyfotografovat. On byl v kovbojském, protože hrál ve westernu Bing goes to West, já v elegantních letních šatech a Eva ve slušivém kostýmu. Přerušili práci, Crosby mě vzal důvěrně pod paží, zadíval se jako k nebi a pak už nikam, já vypadám na snímku jako fazole před svatbou.
Ještě s dámou! Dáma portrét odmítla. Uvědomila si, že by se musela podívat také tak hloupě jako my.
Nemá fotografii s Bingem!
Já mám! Ve zlaceném rámečku!
