Tentokrát vzpomínám na filmového herce, se kterým jsem se nesetkal a přesto patří k hercům mně blízkým – na Vjačeslava Tichonova. Obdivovali jsme ho a jistě by udělal mnoha pamětníkům velkou radost i v letech pozdějších, pokud by se u nás opět objevil na filmovém plátně nebo televizních obrazovkách. Bohužel, nic takového se nestalo, což je velká škoda. Filmy „Májové hvězdy“, „Bílý Bim, Černé ucho“, televizní seriál „Sedmnáct zastavení jara“, to byly kdysi v Československu skutečné hity! Tichonovovi hrdinové, jeho noblesní herectví, jeho ušlechtilá tvář, to vše je nezapomenutelné. Přestože později v Čechách natočil s režisérem Ladislavem Rychmanem ještě film „Píseň o stromu a růži“ a s českými herci se setkal ve filmu režiséra Igora Gostěva „V týlu nepřítele“, mně s ním uvízl v paměti jiný koprodukční film. Jmenoval se „Májové hvězdy“ a v roce 1959 ho u nás natočil režisér Stanislav Rostockij. Film tvořily čtyři povídky Ludvíka Aškenazyho, jejichž děj se odehrával v květnových dnech roku 1945. Vjačeslav Tichonov hrál v jedné z nich poručíka Rukavičkina a v roli učitelky byla jeho hereckou partnerkou tehdy největší česká filmová hvězda, krásná Jana Brejchová. Jana Brejchová byla v té době manželkou ještě nepříliš známého, mladého filmového režiséra Miloše Formana. Snad proto vzpomínala na Vjačeslava Tichonova po mnoha létech s úsměvem: „Byl to příjemný partner, na kterém se mi nejvíc líbilo, že většinou mlčel.“
V „Májových hvězdách“ hráli v jiné povídce Alexandr Chanov generála a malý chlapec jménem Míša Staninec kluka Dušana. Právě kvůli němu jsem si na Májové hvězdy vzpomněl.
Před časem jsem pátrat po jeho osudu a měl jsem úspěch: Dověděl jsem se tehdy, že Dr. Michal Staninec působí jako stomatolog v San Franciscu s odbornou praxí, pedagogickou a publikační činností.
Vjačeslav Tichonov žil v posledních letech na dače na Nikolinej hoře. Zemřel na moskevské klinice, několik dní po srdečním infarktu.
