V lednu jsem se dověděl, že zemřel JOSEF SOUMAR, můj někdejší kamarád, fotograf, se kterým jsem intenzivně spolupracoval ve druhé polovině šedesátých let. Přivedl jsem ho do časopisů Sedmička a Kino, do Čs.televize, pořizoval fotografie k mým článkům, rozhovorům a reportážím. Byl vždy po ruce, pracoval rychle a kvalitně. Mrzí mě, že se se mnou rozešel nejen jako spolupracovník, ale i jako kamarád. Připadá mi nesmyslné, že jsme se během půlstoletí už nikdy nesetkali, abychom mávli rukou nad malicherností, která způsobila, že se pro ni Pepa rozhodl obětovat naše letité přátelství.
Zbylo mi pár fotografií a pár vzpomínek na to pěkné. Sbohem, Josefe!
