DUBEN

V dubnu 2014 se na náměstí Míru v Mělníku odehrála malá oslava – odhalovala se zde pamětní deska králi komiků Vlastovi Burianovi, který se v tomto městě po určitou dobu skrýval před rakouskou policií. Celou někdejší mělnickou Burianovu epizodu jsem popsal v knížce Vlasta Burian na cestě do 21.století a proto mi bylo ctí, že byla na desce použita Burianova karikatura, jejímž jsem byl autorem.

Slavnostního odhalení se účastnili hlavní aktéři – starosta Mělníka Ctirad Mikeš a zakladatel Společnosti Vlasty Buriana Pavel Holík. Zavzpomínali sportovní novinář a moderátor Jaroslav Suchánek a zpěvák Richard Adam, který s Vlastou Burianem v padesátých létech nejednou vystupoval na estrádních pódiích.

(Foto 1, 2, 3, 4, 5, 6 od Miloše Nováka)

Kalendářní měsíc DUBEN (který zde připomínám opravdu až za pět minut dvanáct) byl ve sdělovacích prostředcích ve znamení 130.výročí narození Vlasty Buriana. A tak si ještě připomeňme něco z komikova osobitého humoru:

ANEKDOTY VLASTY BURIANA…

Jeden chovanec blázince koukal zadumaně z okna, stižen nevyléčitelnou melancholií, a pozoroval zahradníka, který ošetřoval záhon jahod.

»Haló,« zavolal blázen, »co to děláte?«

»Ale,« povídá zahradník, »dávám na jahody hnůj.«

»Jo, to leda,« povídá na to chovanec, »to já zas na ně dávám šlehačku, ale já holt jsem blázen.. .«

*

»Tatíčku, tatíčku, koukej se, jcslc!«

»Už jsem ti říkal stokrát, že nemáš šišlat! Říká se přece: je zle!«

*

»Hořká čokoláda bude prej dražší.«

»Proč?«

»Poněvadž cukr bude lacinější.«

*

»Jo, jo, dneska jsou moc zlé časy! Vždyť i mnozí bohatí mohou místo másla na hlavě nosit už jen margarin . . .!«

*

Já jsem vám znal jednoho sebevraha, ten byl neuvěřitelně tvrdošíjný. Zkoušel se zabít všemožně. Skočil do řeky. Na blízku lovící statečný rybář ho však vytáhl s nasazením vlastního života z vln. Položil ho na břeh, vzkřísil nešťastníka a šel opět chytat své rybičky. Zachráněný však za chvíli vylezl na strom a tam se nadobro oběsil.

Před soudem vytýkal soudce rybářovi: »Člověče, když jste ho s takovou námahou zachránil z hlubin vody, to jste mu nemohl zabránit, když lezl na strom?!«

»Prosím, slavný soude, když já myslel, že se chce na větvi sušit. . .«

*

Nezaměstnaností je vinen císař Josef II., protože zrušil robotu!

*

»Proč jste tak rozzloben, pane doktore?«

»Ale jeden pacient mi dal falešnou stokorunu.«

»Co jste mu za to dělal?«

»Falešncj chrup.«

»Tak proč se rozčilujete, vždyť jste si kvit!«

*

Já znám jednoho tajnýho a ten se tak dobře přestrojuje, že když přijde domů ze služby a chce klukovi nařezat, tak se mu musí nejdřív legitimovat!

*

Zlí jazykově tvrdí, že by se měly filmy Nedošínské prodávat na váhu.

*

Krejčí: Josefe, dones jehlu!

Učeň: Prosím, pane mistr, smím donést dvě? Cílím se dnes tak silnej!

*

Mohl bych tu vyprávět ještě další a další vtipy, ale co by to mělo za smysl? Vy byste se jim stejně jenom vysmáli!

. . . A ANEKDOTY O VLASTOVI BURIANOVI

Při zastávce Vlasty Buriana v Curychu, cestou do Cannes, přepadl ho v hotelu obchodní zástupce a výmluvně nabízel své dokonalé zboží zvoláním: »Tyhle hodinky jsou pravý švýcarský výrobek!«

»Ale jděte, ale jděte,« Vlasta na to, »a kdepak jsou díry, co???«

*

Stěžoval si Burian Emanu Fialovi: »Proč já se musím jmenovat zrovna Vlasta, proč se nejmenuju Šárka Burian?

*

Při natáčení filmu C. a k. polní maršálek se prý dbalo přísně i na vedlejší detaily režie. I Vlasta Burian uplatňoval při režii svoji autoritu. Jednomu rekrutovi například kriticky vytýkal: »Člověče, jak to vypadáte? A jak to držíte zbraň?! Vždyť vy ten kvér držíte jako vegetarián husí stehno!«

*

Ptal se pan foto Balzar Vlasty Buriana: »A je ten tvůj honící pes Brok opravdu dobrej?«

»Jakpak by ne!« odvětil tázaný, »ten staví tak ohromně, že vyčuchá i vyhynulý zvířata!«

*

Na turné Vlasty Buriana po Čechách, Moravě a Slovensku byl slavný komik každou chvíli interpelován místními redaktory, kteří si nenechali ujít tuto vzácnou příležitost.

Jeden obzvlášť horlivý redaktor položil Burianovi otázku na tělo: »Mistře, co říkáte Voskovci a Werichovi,« — a ihned zašustil papíry, přichystán přijmout pomocí plnicího pera senzační a pikantní odpověď.

»Co říkám Voskovala Werichovi?« zopakoval Burian otázku (při čemž se redaktor lehce zachvěl). »Nejčastěji jim říkám anekdoty…«

*

Sázeli se Hašler, cestovatel Kořenský a Burian, kdo je na světě nejznámější. Hašler povídá: »Když jsem byl na Slovensku, uviděl mě jeden cikán a začal hned hrát Ta naše písnička česká!«

Kořenský na to: »To nic není. To já na koloniální výstavě v Paříži vidím jednu černou krásku z Afriky a hned se ke mně rozeběhla, abych jí podepsal svou novou knihu.«

K tomu Burian skromně: »Když jsem byl na mistrovství světa v Itálii, navštívil jsem papeže. Popovídali jsme si spolu, papež mě vyprovodil až před Vatikán, dlouho mi tiskl ruce, až jeden z okolo stojících věřících povídá: Prosím vás, co je to za velebníčka, co tiskne ruku Vlastovi Burianovi?“

Více  se  můžete  dočíst  v dubnovém vydání měsíčníku RETRO, který je dosud ještě v prodeji.

TAK TO BYL BURIAN VLASTA – A BASTA!