Seděl jsem s několika českými přáteli u jednoho z předních stolů pod obřím pódiem v legendárním pařížském varieté Lido na Champs Élysées. Psal se rok 1968 a nám všem bylo něco málo přes dvacet. Očima jsem hltal, stejně jako mí kamarádi, dvě desítky nahoře obnažených tanečnic s pštrosími péry na hlavách, za kterými se náhle spustil opravdový, „živý“ vodopád. Podívaná neskutečná! Náš hostitel, neboť by si sotva kdo z nás mohl takový zážitek dovolit – zástupce jedné nejmenované zahraniční velmi prosperující firmy – nás po očku pobaveně pozoroval. Pak u personálu tiše objednal, kromě šampaňského, jakési excelentní jídlo. Všechny stoly byly obsazené, pouze jeden stůl zůstával volný. Dělilo nás od něj sotva deset metrů. Pojednou u tohoto prázdného stolu nastal šrumec. Několik číšníků ho počalo chvatně znovu upravovat, neboť právě přicházela skupinka opozdilých hostů. Tvořilo ji několik mužů a jedna žena s nápadně zářivou hřívou zlatých vlasů. Po chvilce jsem zahlédl její obličej. S úžasem jsem se naklonil k hostiteli a zašeptal – neznaje ani slovo francouzsky – pouze její jméno: „Brigitte Bardot?“ Následoval opět další shovívavý úsměv a lakonická odpověď: „Oui.“ Málem jsem se sesunul pod stůl. Brigitte Bardot! Můj idol! Už ve třinácti jsem ji obdivoval na fotografiích! V tu chvíli nám začali číšníci nosit jídlo. Hostitel byl opravdu štědrý, stůl se plnil neuvěřitelnými delikatesami a název hlavního jídla byl tak dlouhý, že i kdybych francouzsky uměl, nezapamatoval bych si ho. Jenomže já byl tak zaměstnán kradmými pohledy na milovanou krásku francouzského filmu, že jsem ani nevnímal co jím. Několikrát za večer jsem pak ještě rušil program svými odchody na toaletu, které mi umožňovaly míjet pokaždé její stůl.
Dnes – ve svých 74 letech – vím, že jsem měl tehdejší pastvu pro oči rozdělit na dvě části: Tu druhou část jsem měl věnovat onomu jinému úžasnému zážitku, který mi byl na talíři přistrčen až pod nos. Vždyť ona tam ta Bardotka seděla až do konce programu!
Tak tohle je moje letitá vzpomínka na krásnou herečku, o které se dovídám, že právě oslavuje neuvěřitelné 85. narozeniny. Nu a při té příležitosti se na Internetu dočítám např. toto: „Po herectví se naplno vrhla do boje za ochranu zvířat. Později se začala drsně vyjadřovat i proti islámu a migraci. Místo cen za celoživotní dílo či medailí za ekologii a ochranu zvířat teď sbírá spíš pokuty za rasovou nenávist, dohromady přes půl milionu korun.“
Brigitte Bardot má můj obdiv, hlubokou poklonu a poděkování! Za vše.