TENTOKRÁT PŘEDEVŠÍM O KNIHÁCH
Na začátku prosince jsem měl návštěvu z časopisů, do kterých píšu (Retro a Rytmus života). Pánové Miroslav Graclík a Václav Nekvapil mi přivezli novou knížku „ROZHOVORY Trochu jinak“, ve které je mi věnováno 20 stránek. Žasnu, co jsem na sebe všechno “napráskal”! Knihu napsal Mirek, Vašek do ní nafotil fotky. Potěšilo mě, že jsem ve společnosti například spisovatelky a herečky Evy Hudečkové, milé kamarádky a milé manželky mého milého kamaráda Václava Hudečka, nebo herců Mariána Labudy či Rolfa Hoppa (krále z filmu Tři oříšky pro Popelku). Je nás tam celkem dvacet. Graclík mi kladl i otázky, o kterých jsem si myslel, že se mi je nikdo nedovolí položit. Čestně (ale taktně) jsem na ně odpovídal a uvědomil jsem si při tom ještě jednu věc: Tak dlouhé interview se mnou dosud v životě nikdo nikdy nenapsal. Vysekávám proto autorům poklonu, za to co se jim podařilo, a knihu nemohu než čtenářům doporučit!
Na Slovensku konečně vyšla komikovi, herci, spisovateli, satirikovi a pedagogovi Milanu Markovičovi kniha „ZBLÍZKA“! Za její příchod na svět – jak si možná někteří všimli – jsem z České strany bojoval vehementně i já. Nuže – kniha nakonec vyšla a Milan do jejího úvodu napsal:
„Za to, že táto kniha vůbec uzrela svet, chcem poďakovat všetkým vydavatelstvám, ktoré ju odmietli vydat, ak v nej to či ono neopravím, neupravím, nezmením alebo nevynechám. Raz prekážala čeština, inokedy názory blízké tým protivládnym, o viacerých menách ani nehovoriac. Ctěný čitatel’ může prepadnút pochybnostiam, či ešte vóbec u nás jestvuje necenzurovaná a nelokajská tlač. Níe je to také zlé. Jednu z nich
držíte v rukách. A v nej nájdete všetko, čo som chcel a potřeboval povedat a čo mi ešte zostalo v pamäti. Rušia sa blogy, cenzurujú sociálně siete, blokujú weby. Knihy na hranici sa však zatiaí nepália. Takže ste to stihli. Blahoželám.
S pomocou Iudí blízkých som usúdíl, že vydavatelstvo netřeba a ak člověk chce, tak vždy dosiahne svoj cíeĺ. Je však pravda, že niekedy třeba chciet velmi. A dostatočne zblízka.“
I další knížce jsem fandil. A podařilo se! Na obalu knihy „JAZZOVÁ MISE JAROMÍRA HNILIČKY“ pod níž je podepsaná editorka Dáša Ubrová (která s její přípravou měla mravenčí práci), se lze dočíst:
„Kniha o Jaromíru Hniličkovi, který by v únoru 2022 oslavil 90. narozeniny, je důstojnou poklonou a vzpomínkou na tuto výjimečnou brněnskou osobnost – jedinečného hudebníka, skladatele, aranžéra, pedagoga, brněnského patriota se smyslem pro humor a recesi. Vzpomínky rodiny a přátel i vlastní rukou psané poznámky a zápisky spolu s jeho Jazzovou mší či Brněnskou suitou, to vše díky knize tvoří a zachovává jeho ucelený obraz.“
Malá odbočka do sféry hudebního vydavatelství Supraphon: V prodeji je novinka, skvěle sestavené dvojCD ve formátu mp3, „ZNÁMÝ I NEZNÁMÝ MILOŠ KOPECKÝ – nahrávky z let 1958-1989“. Je toho na poslouchání přes 19 a půl hodiny, z čehož přes hodinu a čtvrt tvoří můj rozhovor s panem Kopeckým na veřejné besedě v Městské knihovně v Praze, v roce 1987. Doporučuji též, tím spíš, že se blíží Vánoce. (Jo a kdo je snad majitelem CD „Miroslav Horníček v Šemanovicích“, neměl by nad povídáním Miloše Kopeckého váhat!)
Nevím, zda ještě někdo stihne do konce letošního roku navštívit výstavu v Národním muzeu v Praze, která má název „KDYŽ HVĚZDY ZÁŘÍ“ s podtitulem „Osobnosti české Thálie dvou století“. Pokud návštěvu nezvládnete, stojí za to – půjdete-li později okolo – zakoupit si zde alespoň parádní brožuru, která k výstavě vyšla. Tvoří ji 80 stran a obsahuje zcela neznámé fotografie našich kdysi zářících hvězd.
Ještě než vám popřeji do předvánočního ruchu trochu klidu (já vím, jde to ztěžka, ale za pokus to stojí!), MUSÍM VÁM JEŠTĚ NĚCO DOPORUČIT:
Každou sobotu vycházejí ráno v Krajských listech moje vzpomínky pod názvem ALBUM ONDŘEJE SUCHÉHO.
Klikněte a pohleďte krajskelisty.cz
Mimochodem, v sobotu 17. prosince dosáhnu půlstoletí – vyjde už 50 pokračování.
Potěší mě každý, kdo mi po sobotách věnuje chvilku pozornosti!
Děkuji!
S úctou váš Ondřej