Kapitola 15: Smržovy Dějiny filmu

S osobností filmového historika Karla Smrže jsem vás blíže seznámil už v 11.kapitole tohoto seriálku. Za svůj krátký život (56 let) stihl udělat v oblasti filmu neuvěřitelný kus práce: Byl autorem mnoha knih, mnoha scénářů hraných, dokumentárních i animovaných filmů, kameramanem, režisérem, publicistou, dramaturgem, docentem FAMU. Dneska, kdy chci na čas „Biograf v mé zvědavé paměti“přerušit (místo něj se … Číst dál

Kapitola 14: Vše o filmu pro dětské čtenáře

Vyšla poslední dobou nějaká knížka pro děti, která by dětského diváka zasvětila třeba do tajů současných filmových kouzel? Mám po ruce knížku, kterou v roce 1954 vydalo Státní nakladatelství dětské knihy. Nebudu z ní citovat, byla dost poplatná době svého vzniku, nicméně cíl zaujmout dětského filmového diváka byl chvályhodný a úspěšný: Čtenář (ve věku plus-mínus třinácti let) … Číst dál

Kapitola 13: Když byl ještě Hollywood němý

Do Československa se dostal zvukový film v srpnu roku 1929, kdy se v pražském kině Lucerna poprvé promítal americký snímek Loď komediantů. Zvukový film za krátko už ovládl celý svět. Podobně i u nás: Zatímco v roce 1929 bylo zvukové pouze bio Lucerna, v roce 1930 existovalo jen v Praze už zvukových kin osm. Autoři knížky HOLLYWOOD, Ladislav … Číst dál

Kapitola 12: Úsměvná nostalgie po němém filmu

Dnešní kapitolou nahlédneme do ukázky z úsměvných srdceryvných limonád éry němého filmu. Hvězdou 37 němých filmů, ve kterých láska hrála prim (Evin hřích, Krasavice Kaťa, Irčin románek, Děvče z Podskalí, Životem je vedla láska atp.) byla SUZANNE MARWILLE, vlastním jménem Marta Schölerová (1895 – 1965). Její život byl asi docela dobrodružný – byla třikrát vdaná, měla … Číst dál

Kapitola 11: Z celuloidové historie

Karel Smrž (1897-1953) byl filmový historik a kritik, scenárista, kameraman, dramaturg, publicista a docent na pražské FAMU – vynikající odborník, kterému Osud vyměřil nespravedlivě krátký život – 56 let. Z jeho třinácti knížek polovinu vlastním a chci se k jejich autorovi v budoucnu ještě vícekrát vracet. Už i proto, že Karel Smrž byl autorem Dějin filmu, jedné z prvních … Číst dál

Kapitola 10: Spíš jenom vesele

Knížka, ze které jsem pro vás dneska vybral úryvek, má název VESELE I VÁŽNĚ OD ROZHLASU K TELEVISI (s podtitulem „Lidé kolem mikrofonu a televisní kamery“) a vyšla v Orbisu-Praha, v roce 1956. Ten letopočet je třeba mít na paměti nejen při popisovaných událostech, ale i při čtení tehdejšího pravopisu. Knížku napsal televizní redaktor a dramaturg, autor soudniček a her pro dospělé i pro děti FRANTIŠEK JANURA (1914 – 1986) a je doplněna nejen zajímavou fotopřílohou, ale i řadou ilustrací dvou kreslířů, Miloše Nesvadby a Neprakty. Vybral jsem pro vás kus toho i onoho…

Kapitola 9: Memoáry písničkáře

Od mládí jsem měl radši memoáry a literaturu faktu. Ledva jsem odrostl verneovkám a mayovkám, začaly mě fascinovat knížky autorů, kteří něčemu někde přišli na kloub a zaznamenali to pro nás, pro čtenáře, kteří by něco podobného sotva objevili. A tak jsem natěšený začal číst knížky autora literatury faktu Miroslava Ivanova, cestovatele F. A. Elstnera, … Číst dál

Kapitola 8: Životní tragédie majitele humoristické knížky

Přihodilo se mi to někdy v polovině devadesátých let, tehdy jsem se občas zastavil u improvizované police před některým z pražských antikvariátů, kde antikváři vystavovali knížky z nějakých důvodů neprodejné, třeba i proto, že i když šlo o literaturu kvalitní, knížka byla poničená, potrhaná, politá. U takto vystavených knížek byla také kasička, kam kolemjdoucí, který se u … Číst dál

Kapitola 7: Můj nepřítel-přítel Achille Gregor

Kapitola 7: Můj nepřítel-přítel Achille Gregor Budu stručný: Achille Gregor (1910 – 1998) byl českým humoristou, redaktorem a spisovatelem, autorem osmnácti knih. Co měl společného s filmem? Býval redaktorem Českého slova, filmovým statistou, vedl filmovou rubriku deníku Telegraf a ve svých knihách psal často o hvězdách našeho i světového filmu. Z jeho knižní prvotiny Pěšinky do filmového … Číst dál

Kapitola 6: Fotografie se slavným člověkem

Frank Elstner zcela zásadně ovlivnil můj způsob psaní a stal se navíc mým letitým kamarádem. Jeho knihu Věci z jednoho pokoje, která vyšla v roce 1966, jsem ve své knihovně zařadil hned na přední místo a tam ji mám dodnes. Důvod proč připomínám Franka i v Biografu v mé zvědavé paměti, dokládají přiložené fotografie.