spisovatel
31. března 2019 mi přišel od bratra mail:
“Nadešel den D. Vyrážíme z Dejvic okolo 13. hodiny, takže počítám, že ve dvě budeme ve staroslavném městečku Šemánovice. Těším se. J.“
O co šlo? Před Nostalgickou myš přijel avizovaného dne nákladní vůz a největší v Šemanovicích vystavené semaforské exponáty (opona z „Fausta“ a mapa Evropy z polistopadového představení) se chystaly na cestu do Prahy.… číst dále
Týdeník Rytmus života vychází každé pondělí, toto číslo (26) vyšlo 24. června 2019.
Pod titulkem „Utajené maličkost odhaluje Ondřej Suchý“ vyšel článek „Co dělá rockový Král?“ k němuž mi podklady poslal z Floridy světoznámý zpěvák, skladatel a kytarista Ivan Král, který si zároveň zavzpomínal na své návštěvy u nás v Šemanovicích u Kokořína.… číst dále
Semafor za dobu jeho existence navštívilo mnoho významných ruských divadelníků – Mark Zacharov, Miron Lukaveckij, Arkadij Rajkin a také například Georgij Pavlovič Ansimov, sovětský operní a operetní režisér, který byl od roku 1964 umělecký vedoucí a režisér Moskevské divadelní operety. (Režíroval například Bernsteinovu West Side Story, Offenbachova Orfea v podsvětí, v pražském Národním divadle pak režíroval díla Sergeje Prokofjeva).… číst dále
V roce 1989 jsme u nás nějaký čas mohli sledovat program ruské televize. Tehdy jsem viděl televizní seriál Dvanáct křesel, v němž jsem konečně mohl plně docenit komediální herectví Andreje Mironova. Toho herce jsem znal už dávno z komedie Briliantová ruka anebo z Pohádky o putování, rusko-českém filmu ve kterém hrál hlavní roli a který se natáčel také v Čechách, například v Českém Krumlově, Českém ráji anebo na hradě Trosky.… číst dále
Tak jsem se dočetl na internetu, že k největším hvězdám 32. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj 2007 bude patřit houslista Gidon Kremer, který s orchestrem Kremerata Baltika uvede díla P. I. Čajkovského a D. Šostakoviče. Hned se mi vybavila jedna neuvěřitelná historka, která se mi přihodila při setkání s tímto velkým houslovým mágem.… číst dále
Kdykoliv jsem se dostal v sedmdesátých a osmdesátých letech do Moskvy, ve většině případů směřovala má cesta nakonec do Jerevanu. Tam jsem měl životního kamaráda bohemistu a spisovatele Hovika Harutjunjana, tam bylo nejvíc přátel mého dalšího drahého kamaráda, tehdy již nežijícího klauna a mima Leonida Jangibarova.… číst dále
Českým filmovým divákům se představila ve filmu Varšavská siréna na MFF v Karlových Varech v roce 1956. Tehdy také poprvé navštívila Československo. Bylo mně jedenáct, sbíral jsem na festivalu autogramy a ona se mi moc líbila. Jednou jsem si řekl o autogram, podruhé také, potřetí už i o adresu.… číst dále
21. prosince 2014 citovaly jedny noviny to, co jsem napsal na svém facebookovém profilu: „Právě před chvílí jsem se dozvěděl, že dneska zemřel náhle ve Švýcarsku zpěvák, jemuž jsem zrovna v těchto dnech dopsal dopis, kterým jsem chtěl navázat na naše rozhovory z let 1966-67.… číst dále
Těch dopisů, které nikdy nevyhodím, se mi během života nashromáždilo tolik, že jsem si dlouho lámal hlavu otázkou, který z nich mám vybrat a podělit se s vámi o jeho obsah. Má to být některý z dopisů Oldřicha Nového, Jana Wericha, Ljuby Hermanové, Miloše Formana, Miloše Kopeckého?… číst dále
Dnes vám budu vyprávět o svém setkání s významným hercem, jehož popularita přesáhla nejen hranice Arménie, ale celého Sovětského svazu. Byl oblíbený například také v Indii. Mluvím o Mheru Frunze Mkrtčjanovi, kterému se familiérně říkalo Frunzik. I já mu tak mohl říkat. Byl známý i u nás v Československu z filmových komedií Mimino (Мимино), Voják a slon (Soldat i slon) anebo z pohádky Ali Baba a 40 loupežníků (Приключения Али-Бабы и сорока разбойников).… číst dále