MARX, Groucho (1891 – 1977)

Nádhernou, ztřeštěnou komiku bratři Marxů známe u nás z americ­kých filmových komedií třicátých let – „Kobylkáři“, „Kachní polévka“, „V cirkuse“ a „Noc v opeře“. (Kdysi jsme v televizi viděli ještě také krátkometrážní televizní komedii z roku 1960, „Neuvěřitelná loupež klenotů“, kdy se trojice nejslavněj­ších bratrů objevila před kamerou na­posled.)

Na počátku jich bylo pět: Groucho, Harpo, Chico, Gummo a Zeppo.… číst dále

LAUREL, Stan (1890–1965) HARDY, Oliver (1892–1957)

Řekne-li se „nejslavnější buřinka v dějinách filmu“, každý vysloví jedním dechem jedno jediné jméno – Charlie Chaplin. Nebyl však jediný, pro něhož byl neodmyslitelnou součástí jeho kostýmu tento tvrdý, černý klobouk. Černé buřinky nosívala i „nejslavnější dvojice komiků v dějinách filmu“ Stan Laurel a Oliver Hardy.… číst dále

MFF Karlovy Vary 2019

28. 6. 2019 byl zahájen 54. karlovarský filmový festival na kterém bude mít mimo soutěž premiéru film Olgy Sommerové „Jiří Suchý – lehce s životem se prát“. Diváci ho mohou vidět na projekcích:

4. července v 18:30 hod. v karlovarském Městském divadle

5. července ve 13:00 hod.… číst dále

CHAČATURJAN, Aram (1903 – 1978)

Začátkem 50. let byla u nás jazzová hudba v nemilosti. Velké orchestry zanikaly, repertoár měnily na tzv. hudbu estrádní a „náladovou“ jak se též říkalo. Populární orchestr Karla Vlacha našel dočasné útočiště u státních cirkusů a varieté. Mnozí muzikanti však i v nepřejícné době našli způsob, jak se nezpronevěřit zcela svému stylu a tak se v jazzových úpravách začaly objevovat skladby – sovětských autorů.… číst dále

Lehce s životem se prát …

„Divadelník, hudebník, básník, spisovatel, grafik, sběratel. Jedna z klíčových osobností tuzemské kulturní scény posledních šesti desítek let se v dokumentu Olgy Sommerové představuje v rozličných podobách: v helmě, v čapce i klobouku, v pokleku na scéně i jako průvodce svým soukromím.“

To byl Jiří Suchý o jehož životní cestě, mnohdy nelehké, natočila film Olga Sommerová.… číst dále

ALLEN, Woody (1935)

Mám rád filmy Woodyho Allena i jeho samotného jako spisovatele a konečně i jako hudebníka – jeho koncert v Praze v roce 2008 jsem si nenechal ujít. Potěšilo mě kdysi také, že když měl přebírat Oscara a vycházelo to na den, kdy je zvyklý si týden co týden chodit zahrát do malého podniku na Manhattanu, dal přednost svému klarinetu a na slavnostní předávání Oscarů se nedostavil.… číst dále